Člověk se růstu neubrání

Člověk se růstu neubrání.

Chrlí výmluvy jak sopka lávu žhnoucí,
ucpává poctivě póry veškeré a jak sulc třese se v základech.

Jak nablýskaný koráb nevšímaje si kolemploucích vstupuje v úžlabiny ztemnělé,
kde chvěním motýlci modroocí rozdávají radost zjemněle.

Věru, člověk se růstu neubrání.
Přitom stačí protáhnout se. 
Otevřít oči. 
Vylézt z postele.

17.11.2014 - 29.11.2014