Ne jedna, leč dvě
Proč člověk srdce své má z kamene?
Proč na bohatství jež u nohou mu leží slepě civí?
Tak moc touží pomáhat a přitom stěží je schopen
BÝT, stěží svou duši živí?
Že nejde zde o duši, ale o lpění k věcem?
Proč by měl chtít provzdušnit co vlastně
provzdušnit se vůbec nechce?
Kdyby sám člověk tušil co čeká ho, když nastane den
soudný,
viděl, prozřel by a stával se s každou chvílí
moudrým?
Možná by projevil zájem o jevy jež chvěním svým
jsou cítit?
Možná by schopen byl další či už poslední šanci
chytit?
19.2.2014