Někdo rozdává,někdo uklízí a někdo ...

Hlava kolem se mi točí.
Skutečnosti bijou v oči.
V jedné chvíli srdce rve se,
v druhé hned s novým pře se.

Jak rozumět dá se mase? 
Zkusme chovat se jak prase.

Zajímalo by mě, zdali 
kdyby domov náš byl v dáli,
prasaty bychom se stali 
nebo na ušlechtilé si hráli?

Nevím, nebyla jsem v jejich roli.
Nevím jak je skutečně a co bolí.

Každá mince má dvě strany,
dokonce i ostré hrany.
Na závěr se mi rada vkrádá. 
Koukám, že jsem to ale rozumbrada:

"Když chceš svět náš procestovat, 
měl by ses též slušně chovat."

Promiňte. 
Zřejmě necestují z nudy. 
Utíkají. Odněkud. Někam.
Jen svět vidí kudy.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

21.9.2015

Po delším spánku se ve mě opět probudil básník. Podnětem k tvorbě byl obsah článku napsaného ženou, která se svoji kamarádkou jela do Maďarska pomáhat běžencům a pak video, které dokumentovalo nepořádek, který údajně běženci zanechali po sobě, když tábor opustili.