Stezka básnířky
Každá buňka v těle ví, že
principem života je tvoření.
V roce 2011 se ve mě probudil básník a jal se tvořit. Od té doby vznikla hezká řádka veršů. Vždy pod vlivem události, silného prožitku, jako proud vody Niagárských vodopádů, jsem byla puzena k básnické tvorbě. Největší zaznamenávám v létech 2013 a 2014. Zřejmě je to období otevírání tajuplných komnat, mohutného rozevírání srdečních svalů a současně objevování a další rozvíjení darů, se kterými jsem se rozhodla vstoupit na tento svět. Bylo to nesporně jedno z nejnáročnějších, ale zároveň divoucích období. V roce 2013 jsem měla tu čest potkat intuitivního multiinstrumentalistu, Karla Hegedüse, muže z Krušných hor s rodovými kořeny v maďarských vodách. Experimantovali jsme s hudbou, tvořili v prostoru Tady a Teď. Přála bych vám být přitom. Při jedné návštěvě v jeho tajemstvím opředeném skromném obydlí, se mu povedlo napojit na přítomný okamžik, kdy vznikla báseň Zlatozář. To v jednom místě v rámci putování krajem z Berouna do Loděnic přišla ke mě doslova znenadání. Ještě, že jsem u sebe měla papír a tužku.
Tvorba básnická se rozšiřovala i hudebním směrem. Vzniklo pár drobných písní či textů na melodii, která byla neskutečně inspirativní. Například text písně Kráčíš vznikl volným překladem ve chvíli jisté melancholie, kterou jsem tehdy prožívala. Naopak text Jsem vším, vyplul jako Niagarský vodopád ve chvíli, kdy jsem dostala od svého kamaráda doporučení poslechnout si skladbu Autre Temps francouzské kapely Alcest. Obdivuji a zároveň si užívám chvíle, kdy se tvořivá energie dostavuje čistě a jasně člověka vede jeho pravým směrem. Píseň Snění (text i melodie) vznikla na jedné skále v Prokopském údolí, kam jsem se vydala s kytarou na zádech. V tento den jsem prožívala pocity opuštění a hluboký smutek. Tehdy jsem musela na sebe vyvinout velký tlak, abych se oblékla a vyrazila ven do krajiny. Byla to další jedinečná, opravdová a velmi zvláštní chvíle.
2023
2021
2014
2013
Ledové ráno
Čas
Ranní iluze
Kráčíš
Když tělo tě mučí
Zlatozář
Báseň Země
Člověk a voda
Jsem vším
I vítr JSEM
Prý snílek jsem
Už poznávám
Vesmír a pohádka
A co Ty?
Láska ta tě stále vede
Až
Jak zdánlivé NIC
Už fakt nevím kudykam
Klíč
Je čas lože. Je čas hoře.
I kdybych tě milovala sebevíc
Naslouchám
A člověk žasne zas a znova
Tělo i mysl v ohni jest
Básník v mém těle
A mytágo je mrtvé
Tóny
V tom všem dění
2012
2011