Harmonický den aneb není nad zkušenost po deseti létech
12.12.2018
Po dnešní noci, ráno, taková krása, navíc luxusní dopolední lyžování ve Skiareálu Bílá. Užila jsem si to. A to jsem už málem na lyžování zanevřela slovy: "To už asi pro mě není. Kdoví jestli to ještě, holka, zvládneš. Lidi jezdí jako blázni, ještě se ti něco stane, atd.atd.atd.."
Ostatně důvodu proč něco neudělat se vždy najde dost.
ANO, ANO, taková podivná teorie se v mé hlavě počala rodit. To se pak plíživě člověku stane, že uvěří vlastním pravdám (spíše lžím a vymýšleninám), postavených na předsudcích, např. ohledně věku nebo hrozícím nebezpečí. To vše upevněné dávkou strachů, sílou nízkého sebevědomí či nedostatečnou odvahou.
Jenže, pozor, vše může být úplně jinak.
Základním předpokladem poznání je zkouška, nebát se otestovat své schopnosti, byť po mnoha létech. Nemluvě, když se nabízí zcela přirozeně prostor a příležitost.
Jedině tak může člověk svou teorii potvrdit nebo ji nakrásně vyvrátit.
Ono se dost dobře může stát, že člověk překvapí sám sebe, že zjistí, že jeho dovednost, um, schopnost je stále ještě živé. Najednou zjistí, že věk nehraje roli, že dokáže ještě prožívat, potřebné pro život, emoce.
A to je právě ono. :-)