Restaurátorská duše se zaradovala aneb kouzelná lampička

22.08.2018

Bylo nebylo. Žila byla jedna malá holčička a ta dost často jezdívala ke své babičce a dědovi.  Zvláště když onemocněla a maminka nemohla o ní pečovat, kurýrovala se v obýváku na gauči, u kterého stála stojatá lampa. Nebyla to lampa ledajaká. Byla dvojitá a měla zajímavý systém zapínání a vypínání světla. Ten ji velmi přitahoval. A když to babička a děda neviděli zapínala a vypínala světlo pořád dokola. Byla prostě moc hezká. Kdo ví, možná byla kouzelná. Babička u ní sedávala když četla knihy, časopisy, luštila křížovky, stejně jako děda. Oba se zajímali o dění, milovali krásnou literaturu a historii.

Od té doby uběhlo bezmála půl století. Když se babička (v té době již dedeček nežil) "rozhodla" odejít na druhý břeh, v čase  zahaleném smutkem, vyklízela byt moje mamimka. A právě onu stojatou lampičku uschovala u sebe na půdě. 

Děvče odvážně vyrazilo do světa na zkušenou. Její příběh by stál za vyprávění, ale to snad, možná někdy jindy. Jedno je ale třeba zdůraznit, že ve světě se tato žena mnoho naučila a také velmi jedinečnou a odvážnou cestou zjistila, že má mnoho darů. A jeden z těchto darů má něco společného s lampičkou. 

Stává se, že když nadejde pravý čas člověk se dívá zpět k domovu. A to se přihodilo i naší hrdince, o které dnes vyprávím. Při stěhování, když potřebovala uložit do sucha vzácný materiál ke tkaní na půdu rodného domu, objevila  kouzelnou věc. V ten okamžik věděla, že ji nemůže nechat jen tak. Její srdce totiž promluvilo a maminka neměla nic proti tomu. Hned si ji v ten den odvezla do svého nového bydlení a položila na místo do dílny, která se tam rodila.

Ten okamžik byl okamžikem duše restaurátorské, a bezpochyby i duše nebojácného dobrodruha. První kroky vedly k umytí trubek, na konci kterých byly šroubky pro uchycení krytu světla, následovalo doslova precizní rozebrání stínidel, pečlivé odstranění potahu drátu, na kterém byla stínidla uchycena (přišita). Vše se pod rukama jen rozpadalo. Začala objevná řemeslná práce. Prozradím jen, že na obtáčení drátu použila bavlněný tkaloun a na stínidlo? Jak jinak než jemnou lněnou látku. A jak se ji dílo dařilo, to můžete vidět ve fotogalerii.

Dnes je lampička jako nová. Věřte nebo ne, kouzlo z ní jen číší.