Stopa v dějinách

Při hledání jistých listin objevila jsem stopu v dějinách. Vede do roku 2014/15, kdy jsem působila ve Výchovném ústavu v Obořišti, coby novicka učitelka českého a anglického jazyka. Jak už to u mě bývá s tvorbou, tuto podobiznu jsem namalovala zcela spontánně pod tíhou velmi náročného pracovního prostředí, především v souvislosti s agresí a násilím mladistvých hochů umístěných soudem do výchovného zařízení. 

Pověsila jsem ho do své kmenové, tzv. jazykové třídy, ve které jsem vyučovala. Každý den se na mě žena dívala svým laskavým pohledem. Obrázek visel na zdi naproti katedře. Zřejmě mě měl chránit. Vrstvy černé, červené, oranž, žluté, značně nepřehlédnutelné naznačují mnohé. Zvláštní. Jakoby žena chtěla něco říct. 

Pravdou je, že pár chovanců mi opakovaně říkalo: "Vy tady nepatříte. Vy jste anděl. Běžte odsud pryč. Nezasloužíte si, aby vám někdo ubližoval."

Byla to obrovská zkušenost, "úžasný" prostor, který mě tvaroval a otužoval, jako když se brousí drahokam.   A brusičů bylo hodně.

Silná stopa, na kterou se opravdu nedá zapomenout.